Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 20 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Příprava vápenato-hlinitých fází
Ohaňka, Zdeněk ; Novotný, Radoslav (oponent) ; Koplík, Jan (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá přípravou vápenato-hlinitých fází vysokoteplotní metodou a sol-gel metodou. Připravovány byly fáze monokalcium aluminát (CA), dodekakalcium heptaaluminát (C12A7), trikalcium aluminát (C3A) a kalcium dialuminát (CA2). Při použití sol-gel metody byly použity a zhodnoceny dva postupy – bez přídavku EDTA a s přídavkem EDTA. Provedení jednotlivých metod bylo podrobně popsáno. Použité metody byly porovnávány zejména z hlediska dosažené čistoty připravených fází. Ke stanovení čistoty připravených vápenato-hlinitých fází byla použita rentgenová difrakční analýza.
Studium mikrostruktury autoklávovaného pórobetonu s využitím druhotných surovin
Martanová, Jana ; Suchý, Peter (oponent) ; Kulísek, Karel (vedoucí práce)
Autoklávovaný pórobeton je využívaným stavebním materiálem, zejména pro jeho tepelně izolační vlastnosti. Během autoklávování dochází v mikrostruktuře pórobetonu ke vzniku krystalických CSH fází, především tobermoritu. Vstupními látkami jsou oxid vápenatý a oxid křemičitý. Mimo běžně používané suroviny, je možné pro výrobu použít suroviny druhotné, bohaté na oxid křemičitý. Využití druhotných surovin dává příležitost, aby stavební průmysl byl ekologičtější k životnímu prostředí. Dalším přínosem je snížení finančních nákladů. V práci je zkoumán vliv jednotlivých druhotných surovin na mikrostrukturu. Byl použit vysokoteplotní popílek, fluidní popílek, škvára, mleté obalové sklo a zeolit. Suroviny byly míchány s nehašeným vápnem v molárním poměru oxidu vápenatého k oxidu křemičitému 0,73 a 1,0. Pro syntézu tobermoritu v laboratorních podmínkách bylo využito autoklávovacích kapslí. Autoklávování probíhalo při teplotách 170 a 190 °C s hydrotermální výdrží 4, 8 a 16 hodin. Nejvýznamnější vliv na mikrostrukturu vykázal vysokoteplotní popílek, naopak největší vliv na mechanické vlastnosti, je připisováno mletému obalovému sklu.
Studium částic různých kosmetických pigmentů
Cerevatova, Kristina ; Opravil, Tomáš (oponent) ; Zemanová, Jana (vedoucí práce)
Mezi hlavní cíle této práce patří sepsání literární rešerše, která obsahuje přehled a rozdělení pigmentů, které se používají při přípravě kosmetických přípravků. Práce je zaměřená na vlastnosti a charakterizaci pigmentů pro použití v kosmetologii. Další zaměření je na legislativní rámec, konkrétně na pigmenty, které jsou v kosmetice povolené, povolené s omezením a nepovolené. Nejdůležitější části práci je přehled metod pro charakterizaci pigmentů. V praktické části se práce zabývá charakterizaci částic vybraných kosmetických pigmentů. Jsou vybrané metody pro stanovení barevnosti, prvkového a fázového složení, velikosti částic a morfologii Nakonec jsou vyhodnocené dosažené výsledky.
Mineralogické složení dinasu
Pospíšil, Dušan ; Kotouček, Miroslav (oponent) ; Nevřivová, Lenka (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá mineralogickým složením hutného dinasu. Dinas je křemičitý žáruvzdorný materiál obsahující až 99 % oxidu křemičitého, který je používaný hlavně pro výstavbu koksárenských baterií, sklářských pecí a ohřívačů vysokopecního větru. Hlavní důraz u dinasu je kladen na obsah krystalických fází, kterými jsou zbytkový nepřeměněný křemen, tridymit, cristobalit a skelná fáze. Tyto fáze nejvýrazněji ovlivňují výsledné vlastnosti dinasu. Hlavním cílem této bakalářské práce je zhodnocení vlivu výpalu na mineralogické složení dinasu a na jeho dilataci za zvýšených teplot.
Forsterit a možnosti jeho syntézy
Nguyen, Martin ; Keršnerová, Lucie (oponent) ; Sokolář, Radomír (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce je charakterizovat nejvýznamnější vlastnosti forsteritu a jeho využití v praxi. Teoretická část obsahuje charakteristiku jednotlivých surovin, které se používají k syntéze forsteritu a posouzení surovinových možností České republiky pro výrobu forsteritu. Hlavní důraz je kladen na podrobnou rešerši doposud publikovaných výsledků nejpoužívanějších technologií pro syntézu forsteritu. Na konci teoretické části je návrh nejvhodnější technologie výroby forsteritu v České republice. Praktická část ověřuje navrženou technologii výroby forsteritu společně s porovnáním základních parametrů laboratorně připraveného forsteritu s parametry publikovanými a následným vyhodnocením čistoty vzniklého forsteritu s použitím rentgenové difrakční analýzy.
Vlastnosti cementových betonů při působení vysokých teplot
Fiala, Jiří ; Dvořák, Karel (oponent) ; Bodnárová, Lenka (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá studiem chování cementových betonů při působení vysokých teplot se zaměřením na chování vlivu kameniva a typu cementu. V teoretické části byly popsány procesy probíhající ve struktuře betonu při působení vysokých teplot na jednotlivé složky betonu. V experimentální části byl proveden návrh složení betonů s kamenivem čedič a 4 druhy cementů. Bylo provedeno ověření fyzikálně-mechanických vlastností po teplotním zatížení a to změny objemových hmotností, pevnosti v tlaku a v tahu za ohybu. U připravených zkušebních vzorků byla provedena RTG difrakční analýza.
Studium vybraných povrchových úprav kovových materiálů
Mikušková, Radka ; Vlas, Petr (oponent) ; Krčma, František (vedoucí práce)
Diplomová práce se v teoretické části zaměřuje na obecnou problematiku koroze a možnosti korozní ochrany. Podrobněji je v rámci úpravy kovových materiálů popsána metoda fosfátování a následného elektrostatického lakování, které jsou využity v experimentální části diplomové práce. Dále se práce zaměřuje na testování korozní odolnosti kovových materiálů v umělých atmosférách a jejich následné vyhodnocení. Praktická část se zaměřuje na konkrétní povrchovou úpravu a je vytvořena ve spolupráci soukromé firmy IDEAL-Trade Service, spol. s r.o. Jejím cílem je na základě požádavků jejich zákazníků optimalizovat proces Zr-fosfátovací předúpravy za účelem zvýšení korozní odolnosti materiálu. Na počátku byla provedena rentgenová difrakční analýza (XRD) vzorku z lakovací linky, ve které byl využit zmiňovaný Zr-fosfátovací proces. Dále byl sestaven jednoduchý laboratorní model uvedeného procesu. Na jednotlivých vzorcích, na kterých byla prováděna povrchová úprava, byla vždy změněna koncentrace lázně a její pH. Dále bylo do přípravku přidáno aditivum a sledován vliv na výsledné vlastnosti. Pro výběr aditiva byla provedena prvková analýza metodou induktivně vázaného plazmatu (ICP) staré a nové fosfátovací lázně, která byla používána v lakovací lince.
Studium přípravy keramických membrán
Matějková, Michaela ; Částková, Klára (oponent) ; Bartoníčková, Eva (vedoucí práce)
V bakalářské práci byla vypracována literární rešerše zabývající se přípravou keramických membrán vhodných pro energetické aplikace (membránové reaktory, palivové články) a materiálů vhodných pro jejich přípravu. Na základě literární rešerše byla provedena polymerační glycinová syntéza vybraných keramických materiálů. Jako výchozí materiál byly zvoleny zirkonáty (Ba-Zr-O), které byly dopovány cerem, železem, hliníkem a manganem. Výsledné připravené prášky byly dále zpracovány na tuhé membrány pomocí uniaxálního lisování a slinování (relativní hustota těles až 93% t. h.). Poté byl studován vliv dopantů na vlastnosti (jako fázové složení, morfologie prášků a mikrostruktura keramik) připravených prášků i keramických membrán. K vyhodnocení byla použita rentgenová analýza, rastrovací elektronová mikroskopie, analýza specifického měrného povrchu a simultánní termická analýza.
Krystalizační studie lytických enzymů bakteriofágů LysAm24, LysSi3 a LysSt11
FLANDEROVÁ, Vendula
Diplomová práce se zaměřuje na krystalizační experimenty lytických enzymů bakteriofágů LysAm24, LysSi3 a LysSt11. Hlavním cílem práce je nalezení krystalizačních podmínek ke vzniku krystalů, které budou vhodné pro použití při rentgenové difrakční analýze. Difrakční data budou použita k určení struktury proteinu pro budoucí výzkum.
Krystalizačně-strukturní studie bakteriofágového lysinu ECD7
REINDLOVÁ, Žaneta
Tato bakalářská práce je zaměřena na krystalizaci nově získaného bakteriofágového lysinu ECD7. Bakteriofágový lysin ECD7 by mohl být jedním z nové alternativní třídy antibakteriálních látek, která by mohla být použita proti infekčním onemocněním. Hlavním cílem této práce bylo zvládnout základní krystalizační metody, poté je použít pro krystalizaci lysinu ECD7 a získat vhodné krystaly pro rentgenovou difrakční analýzu. Data z rentgenové difrakční analýzy pomohou objasnit strukturu a funkci lysinu ECD7.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 20 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.